Místo zasvěcené nejen severským končinám aneb Manev blir mett før øynene :)
PĚKNĚ VÁS VÍTÁM VE SVÉM KRÁLOVSTVÍ ;D POHODLNĚ SE USAĎTE A ZKOUMEJTE JAK JE LIBO...ČÍM DÉLE, TÍM LÉPE :))) ZDRAVÍ KIMBBU

Říjen 2008

Halloweenská návštěvnost

31. října 2008 v 21:06 | Kimbbu |  Ostatní
Pevně věřím, že si dnes vychutnáváte halloweenskou atmosféru plnými doušky, a k této příležitosti bych ráda upozornila na svou dnešní návštěvnost, protože je opravdu vystihující :-) Ejchuchu. Jsem na ni právem hrdá

Dokonce i páni tvořitelé slavného Googlu na tento svátek neopomněli, jejich logo je toho jasným důkazem, zde vám jej přikládám na ukázku

Krása, až mi z toho začínají oči vlhnout ;D

Pokud si nemáte kde připomnět dnešní den, já osobně jsem měla možnost vidět pouze dvě dýně za výlohou na náměstí, můžete se pokochat tímto obrázkem a snít. Brekeke

Nejznámější norská města

30. října 2008 v 17:00 | Kimbbu |  Norsko

SEPSÁNO PODLE KNIHY NORSKO OD A. C. SCHROTH

Oslo (503 000 obyvatel)
Město je obklopeno mnoha lesy a jezery, na jihu se rozkládá Oslofjord, kde tráví v létě mnoho času jachtaři a windsurfisté. Nachází se tu proslulé muzeum vikingských lodí, lyžařské středisko Holmenkollen nebo Vigelandův park s četnými sochami od Gustava Vigelanda. Oblíbenou nákupní a zábavní čtvrtí je Aker Brygge, která byla vystavena na území někdejší loděnice. Zvláštností jsou plovoucí restaurace, ve kterých lze za pěkného počasí jen stěží najít volné místo. Před cihlovou radnicí, kde si můžete prohlédnout nástěnné malby, si můžete koupit čerstvé garnáty. Ve čtvrti Radhusgata se nacházejí nejstarší kamenné budovy, které nechal po velkém požáru v roce 1624 vystavět Christian IV. Podle něj také neslo město jméno Christianie až do roku 1925, kdy bylo přejmenováno na Oslo. Večerními oblíbenými místy tu jsou vedle barů, klubů a restaurací i překrásná koncertní hala nebo Národní divadlo. V létě se lidé přes den scházejí např. na nejznámější třídě Karl Johans gate, kde můžeme zhlédnout umění hudebníků a kejklířů.

Kristiansand (71 500 obyvatel)
Město bylo založeno v roce 1641 dánsko-norským králem Christianem IV., po němž nese i svůj název. Stylem přísně renesanč městečko dnes nabízí ve svém centru mnoho obchodů a kulturních podniků. Je nejdůležitějším obchodním a průmyslovým městem jižního Norska. Nachází se na břehu Severního moře, tudíž i svůj vlastní velký přístav, který přijímá i trajekty z dánského Hirtshalsu. Nachází se zde přírodní park Baneheia nebo plocha pro děti ve stylu "kardamomských lupičů" (z dětské knížky "Lupiči kardamomští" Thorbjorna Egnera) Kristiansand Dyrepark, což je největší norská zoo s dětským koutkem. Kolem pobřeží lze spatřit nádherné ostrovy Merdo a Ny Hellesund či průliv Blindleia, které lze obhlédnout či zdolat na výletní lodi.

Tonsberg (34 500 obyvatel)
Toto nejstarší norské město bylo založeno v roce 871 při ústí Oslofjordu. V centru se to jen hemží středověkými historickými památkami. Pozůstatky někdejšího největšího kulatého kostela v severní Evropě, Olavskirke, byly nalezeny v ulici Storgata. Rovněž tak zříceniny královského paláce Kongsgardu krále Hakona Hakonssona ze 13. století, které byly objeveny tentokráte v Nedre Langgate přímo u Byfjordu. V centru města se za vikingské epochy nacházelo významné náměstí Thingplatz, kde se skládaly sliby věrnosti celkem sedmnácti králům. V létě bývá přístav zaplněn čluny a jachtami a za slunečného počasí jsou plné i zahradní restaurace. V hotelu Klubben se koná známá letní revue. K městečku patří také blízké ostrovy Tjome a Notteroy.

Lillehammer (24 500 obyvatel)
V únoru 1994 se tu konaly 17. zimní olympijské hry, kvůli kterým tu vyl vystavěn i olympijský park. Město se nachází na severním konci největšího norského vnitrozemského jezera Mjosa (365km² ), vzniklo z malé vesničky o počtu 50 obyvatel v roce 1813, kdy jej navštívili královští komisaři a prohlásili jej obchodním městem. Díky dobrým světelným podmínkám se tu usadilo mnoho umělců. Město se pyšní dvěma nositeli Nobelovy ceny za literaturu - Sigrid Undset, která bydlela na Bjarbeku a Bjornstjerne Bjornson, ten bydlel na Aulestadu severně od Lillehammeru. Nachází se tu také jeden z nejhezčích norských skanzenů Maihaugen, který představuje život sedláků.

Lom (2 500 obyvatel)
Typická horská vesnice s tmavohnědými starými statky se nachází na jižním konci protáhlého jezera Ottavatnet. Statky jsou postaveny podle tradičních zvyklostí, typický je především "lafting" - způsob opracování a horizontální sestavení velkých kmenů. Pečuje se zde také o tradič umělecká řemesla a jídelní zvyklosti dob norských předků. Nejznámější pamětihodností je kostel Lom stavkirkke, který stojí dole u jezera. Konají se v něm také svatební obřady. V roce 1866 byl Lom prohlášen samostatnou obcí, žije především z turistického ruchu a zemědělství. Uprostřed nádherné horské krajiny trů nejvyšší norská hora - Galhopiggen (2469metrů).


Roros (5 500 obyvatel)
Základní kámen tohoto hornického města byl položen roku 1644 na Rorosvide, kde jeden lovec sobů našel první kousek mědi. Brzy poté kolem vyrostly první tmavohnědé dělnické domky - tavírny. Do dnešních dnů byla značně zachována původní tvář města - hornická zástavba, protože město od 17.století ani jednou nevyhořelo. Dnes je tato část zapsána na seznamu kulturních památek chráněných UNESCO. Měděné doly byly roku 1977 uzavřeny, stihly vytěžit celkem 110 000 tun mědi. Hornické město je značné zanechanou haldou strusky a nápadným kruhem odlesněné krajiny, kde bylo těženo dřevo potřebné pro provoz tavírny. Sídlí tu fascinující muzeum s větrnými modely staré hornické techniky. Za prohlídku stojí také velký barokní kostel z roku 1780 a četné galerie a obchody s uměleckými předměty.

Bergen (227 000 obyvatel)
Hlavní město západní části Norska má svou vlastní historii. Od roku 1217 zde sídlili králové a od roku 1350 do poloviny 16. století tu působili němečtí hanzovníci, kteří obchodovali především se sušenými rybami. Ve čtvrti Bryggen jsou z této doby dřevěné domy se špičatými štíty. Prší tu "365 dní v roce", avšak obyvatelé tohoto města neztrácejí svůj humor a přátelskou vstřícnost - vlastnosti, kterými se liší od ostatních Norů. Dodnes je největším obchodním a kulturním centrem západního Norska. Ve zdejší prosklené koncertní hale se v květnu konají "bergenské slavnosti", v létě je vždy na programu nějaký divadelní nebo hudební festival. Na vyhlídku na hoře Floien se dostaneme zubačkou, dolů se dá sejít úzkými uličkami se starými malými dřevěnými domky s miniaturními zahrádkami. V Bergenu žil také skladatel Edvard Grieg. Lze navštívit jeho dřevěnou vilu Troldhaugen, kde žil se svou maminkou od roku 1885 až do své smrti v roce 1907. Mnohé zařízení je ještě původní. V ulici Rasmus Allé se nacházejí rovnou dvě kulturní perly: Bergen Billedgalleri, kde se vystavuje sbírka norských malířů 19.a 20.století a druhou je soukromá sbírka Rasmus Meyers Samlinger, kterou ocení především obdivovatelé expresionistického malíře Edvarda Muncha.

Stavanger (108 000 obyvatel)
V 70. letech, kdy byly v Severním moři nedaleko Stavangeru objeveny velké zásoby ropy, se město, které doposud žilo převážně z lovu sleďů a konzervárenského průmyslu, probudilo ze své vesnické ospalosti a stalo se jedním z nejbohatších norských měst. Protože u velkých olejářských společností pracuje mnoho cizinců, otevírá se jak město tak jeho obyvatelé celému světu. Přes všechen ruch však na Stavangeru zůstává cosi maloměstského. Kolem přístavů, kde se rozkládá přehledné centrum, najdeme mnoho restaurací a trhů, v západní části se pak nachází idylický Gamle Stavanger se starými, bíle natřenými dřevěnými domy z posledních dvou století. Jižně od přístavu stojí jeden z nejhezčích středověkých norských kostelů - Stavanger domkirke. V okolí města se nacházejí písečné pláže a mohutný skalní ostrov Prekestolen, tyčící se nad Lysefjordem.

Hammerfest (9 500 obyvatel)
Nejsevernější evropské město (70° 39' 48" severní šířky) má už od 18.a 19.století rozsáhlé důležité kontakty s cizími zeměmi. Vyměňovalo se zboží s ruskými rolníky, do jižní a střední Evropy se vyvážely ryby. Roku 1890 však město téměř celé vyhořelo a z druhé světové války zůstala ušetřena jen malá hřbitovní kaple. Nachází se tu přístav, který nikdy nezamrzá a kolem jsou rozprostřeny holé hory, které dodávají ospalý, avšak útulný dojem. Nejhezčí výhled na město a přilehlé ostrůvky je z kopce Salen. Od 13.května do 29.července je možno z hor severně od města zpozorovat půlnoční slunce. Na radnici se můžete zapsat do Královského klubu ledních medvědů. Výletní lodí doplujete až na severní mys Nordkap, kde ovšem po většinu času bývá spousta turistů.

Narvik (18 700 obyvatel)
V roce 1902 byla otevřena nákladní železniční trať mezi švédským hornickým městem Kiruna a Narvikem. Do dosud nevýznamného městečka se tehdy přistěhovaly tisíce dělníků, kteří získali práci při nakládání železné rudy. V roce 1940 se v blízkém Ofotfjordu strhla námořní bitva, ve které se Němci pokoušeli získat Narvik. Po mnoha bojích bylo město značně zničeno a po válce znovu vybudováno. Nákladní přístav je v provozu už od roku 1954. O válečných událostech svědčí Mírová kaple z roku 1957, velký válečný hřbitov a Krigsminnemuseet. V zimě tu pobývá mnoho lyžařů, přitahováni svahy Fagernesfjellu, a v létě se zase jezdí za zdejšími scenériemi půlnočního slunce. Dole u fjordu v parku Brennholtet si můžeme prohlédnout 4000 let starou figuru losa, vyrytou do kamene téměř v životní velikosti.

Tromso (56 600 obyvatel)
Tomuto městu se přezdívá "Paříž severu" přesto, že je tu po většinu roku tma. Takto jej nazval jakýsi Francouz na přelomu století. Zdejší bohatí obchodníci se totiž nechali okouzlit tamějším způsobem života a tak se z obyčejné ulice stal bulvár, po kterém si vykračovaly místní paničky, oblečené podle poslední módy. V žádném jiném severonorském městě není tolik restaurací, hospod a diskoték jako v tomto univerzitním městě. Univerzita zde byla založena v roce 1972 a čítá kolem 4000 studentů. V lednu se tu slaví návrat slunce (naposledy zapadá v listopadu) na mezinárodním filmovém festivalu a Nordlysfestival-u. Až do poloviny tohoto století se odsud vydávali rybáři na lov velryb a také tu začínaly mnohé expedice do Arktidy. Na kraji ulice roste tromsoská palma, dosahující až 3 metry.

Trondheim (147 200 obyvatel)
Toto město bylo americkými vědci prohlášeno za "nejideálnější" na světě. Jsou tu široké ulice, nízké domy, dobrý vzduch, v centru přiměřený ruch a dají se tu dokonce lovit lososi. Roku 977 bylo založeno Olavem Tryggvasonem u řeky Nidelv jako královské město. Později se stalo poutním místem, poněvadž sem byly do Clemenskirke (dnešní Nidarosdom) přeneseny kosti svatého Olafa. Tento chrám, vystavěný v letech 1152 až 1320 v gotickém a anglonormanském slohu, je dnes nejvýznamnější památkou města.Nachází se tu známá technický vysoká škola a výzkumné středisko SINTEF. Podél řeky Nidelvu stojí stará malebná skladiště a dřevěný most s ornamenty z roku 1861. Najdeme tu také norské muzeum dějin hudby Ringve Museet nebo pevnost Kristiansten festning, odkud je krásný výhled na západ slunce.

ADOR DORATH

25. října 2008 v 13:03 | Kimbbu |  Metal (všehochuť)
Co vlastně znamená "Ador Dorath"? Je to kombinace dvou slov, anglického TO ADORE (uctívat) a francouzského D´OR (zlato). Název AdOR DOrath, za který je odpovědná teď již bývalá zpěvačka Lenka Machová, v sobě ukrývá rovněž "ordo-řád".
Ador Dorath je sympho-doom death black metalová kapela pocházející z Českého Těšína. Na hudební scéně se pohybuje už od roku 1997, tehdy bylo osazenstvo následující: Ivoš (vokály), Kamil (kytara), Prcek (klávesy), Puco (basa), Lecho (bicí) a Gábina (zpěv). Ale v té době se ještě nejmenovali AD, nýbrž Anaon a hráli především předělávky od Moonspell, Samael, Crematory, Sundown a Sex Pistols. Ještě roku 1998 se však pustili do vlastní tvorby, nejranějšími skladbami byly např. Misery, Rule of Nyx nebo Ubique Daemon, které se pak objevily na jejich první nahrávce. V roce 1999 kapelu opouští Gábina a na její místo přichází zpěvačka Lenka. S ní přejímají i nové jméno, Ador Dorath. V letech 2000 a 2001 střádají materiál na první album AD, a zároveň se objevuje nový člen, violoncellista a kytarista Krystian. O rok později, 2002, už album vychází a nese název ADON NIN EDELETH ADOR DORATH. Díky albu si jich všimla nahrávací společnost Shindy Productions, která již zmíněný počin vydala v roce 2004 ještě v reedici. Nastává další změna, do skupiny vstupují noví členové, Kamil z třineckých Growing Fear a Čepa z brněnských Forgotten Silence. Připravuje se materiál na novou desku SYMBOLS, která vychází roku 2005 u nového vydavatelství SP. V roce 2006 vyhrává album Symbols cenu Anděl Akademie populární hudby v kategorii Hard & Heavy. Téhož roku natáčejí svůj první hraný videoklip ke skladbě V.I.T.R.I.O.L. V roce 2007 kvůli zdravotním problémům opouští kapelu Lenka a místo ní nastupuje Ania. Třetí album BESTIARI by mělo vyjít ještě letos ve formě digipacku. V listopadu se připravuje k nové desce taktéž turné po některých českých městech, Brně, Praze, Přerovu, Jihlavě, Českých Budějovicích, Mladé Boleslavi, Plzni, v prosinci pak vystoupí i v Ostravě.

Současní členové:
Ivo Doseděl (vokály) - od 1997
Kamil Pfeffer (kytara) - od 1997
Martin Roženek (klávesy a syntetizátory) - od 1997
Kamil Kottek (basa) - od 2004
Zdeněk Čepička (bicí) - od 2004
Anna Neuwirthová (zpěv) - od 2007
Krystian Danel (violoncello) 2001-2003 - následně studiový hráč




Chystá se

15. října 2008 v 19:55 | Kimbbu |  Ostatní
V nejbližší době se připravuje článek o nejznámějších norských městech, možná nějaká biografie kapely Crimfall, esej o České republice, někdy později přibydou také články o norské mytologii, kapelách Kamelot, Leaves´ Eyes, Ayreon a 2. část diskografie Cradle of Filth. Dále se můžete těšit na sekty, amulety/talismany, smrt muzikanta Jona Nödtveidta, něco o norském skladateli Griegovi a hraběnce Erszebeth Báthory. Dále se uvidí

Retelling Bohdanka (with a social problem)

15. října 2008 v 17:38 | Kimbbu |  Essays (AND SO ON:D)
ONCE UPON A TIME, there lived a poor farmer with his wife and they had seven children - all boys. However, when the boys were playing outside, suddenly they broke a window and they destroyed the bread, which their mother had baked. Mother became angry and she damned the boys. They changed into ravens and flew far away. The miserable parents cried out for them, but they could do nothing. Soon the mother gave birth to a little girl, they called her Bohdanka. Bohdanka grew up into a pretty and kind young woman. The parents told her about her brothers and she decided to find them. So she left them and went so far away. With magical help she found her brothers in a ruin almost on the other side of the World. She realised that she had to sew seven shirts to help them. In the forest, she found a strange flower - it was a hemp. She brought it with her into the cave and started to sew the shirts. It was very cold outside, so she made a fire. Yet the piece of hemp fell on a red-hot stone and changed its consistation. It attracted Bohdanka´s attention and she tasted it. It was delicious.
Few days later the brothers found Bohdanka in the cave. She was doing nothing and she looked very satisfied. She was day-dreaming. Brothers asked her again and again for help, but she was only smiling. The collapsed brothers left her alone in the cave. What could Bohdanka want more? She had enough hemp and she did not need anything else. It is possible that her ghost is still sitting in the cave and rejoicing in her hemped beautiful life. THE END

Damn…proklít
Raven…krkavec
Miserable…nešťastný
Cry out…volat, křičet
Give birth to…porodit
Sew…šít
Hemp…konopí, droga
Cave…jeskyně
Red-hot…rozpálený
Daydreamed…snít
Collapsed…zhroucený
Rejoice…těšit se, radovat se