Místo zasvěcené nejen severským končinám aneb Manev blir mett før øynene :)
PĚKNĚ VÁS VÍTÁM VE SVÉM KRÁLOVSTVÍ ;D POHODLNĚ SE USAĎTE A ZKOUMEJTE JAK JE LIBO...ČÍM DÉLE, TÍM LÉPE :))) ZDRAVÍ KIMBBU

Květen 2009

Myšlenky, citáty, průpovídky

27. května 2009 v 21:49 | Kimbbu |  Mystika a metafyzika
Vybrala jsem některé myšlenky a průpovídky, které se mi nejvíce líbily, protože souhlasí jak s mými názory, tak dnešním světem. Mimoto jsou opravdu nadčasové ;-)

Kdo se neobírá filozofií, není člověk, ale zvíře. (Pomponius)

Ve všech těch věcech není vůbec nic náboženského, ani v pověrách, ani v proroctvích, ani v tom, čemu se říká okultismus, je to především jistý způsob, jak zkoumat přírodu a vykládat přírodu, který je velmi oprávněný. (Appolinaire)

My všichni, kteří jsme se přizpůsobili světu a podmínkám ve větru se klátícím, jsme na své přizpůsobení už zemřeli. (Haavikko)

Tolerance tmy: dovolí zrcadlu, aby neukazovalo vůbec nic. (Karalius)

Budeme-li komunikovat s přírodou jen prostřednictvím hovězího, těžko pochopíme její zákony. (Syrovátka)

Modlím se k tobě, ó Bože, abych byl krásným ve svém nitru. (Sokrates)

Cesta, po níž lze kráčet, není věčná Cesta; jména, která lze pojmenovat, nejsou věčná Jména. (Lao-ć)

Příroda ve své prosté pravdě je větší a krásnější než jakýkoliv výtvor lidských rukou, než všechny iluze stvořeného ducha. (Mayer)

Nezlob se, že růžový keř má trny, ale raduj se, že trnitý keř má růže. (Arabské přísloví)

Čím je všecko, co lidé udělali a vymysleli za celá tisíciletí, proti jediné chvíli lásky? Však je to také v přírodě to nejzdařilejší a božsky nejkrásnější! K ní vedou všechny stupně na schodišti života. Odtud pocházíme, tam směřujeme. (Hölderlein)

Víno mluví dvěma jazyky, stupňuje i kazí radost! (Shakespeare)

Kdybychom psy naučili mluvit, ztratili bychom posledního přítele. (Richter)

Nechlub se příliš, že stojíš zpříma - vždyť zpříma stojí také všechny prázdné klasy. (Babler)

Vosy ohryzávají jenom nejkrásnější hrušky. (Německé přísloví)

Nenávist k mouchám se někdy mění v náklonnost k pavoukům. (Butulescu)

Hlupáka prozradí slova, jak podle uší pozná se osel. (Walther)

Chvála od lidí, kteří ničemu nerozumějí, je pohoršující. (Bernard)

Hlavní silou roztáčející kolo myšlení je - pochybnost. (Komenda)

Osel přistoupí na každé břemeno, jen když jde v čele stáda. (Butulescu)

Neurotik je člověk, který se souží věcmi, které se nestaly v minulosti, zatímco normální lidé si dělají starosti s věcmi, jež nenastanou v budoucnosti. (Thomayer)

Odvaha je počátkem činu, osud je však pánem konce. (Démokritos)

Co je to normální? Uznáte-li definici, že za normální lze označit funkci orgánu, probíhající nejdokonaleji, shledáme s hrůzou, že u žádného člověka nejsou všechny funkce dokonalé. Dospějeme k tomu, že normální vůbec neexistuje. To pak vede k paradoxu, že normálním je to, co je lehce nenormální. (Vondráček)

Někdy se šachy podobají rajské zahradě, jindy popravišti. Ale v rajské zahradě může být někdy těžko a na popravišti příjemně. (Tal)

Člověk bez smíchu je jako strom bez květů. (Osho)

Snáze rozbiješ atom než pomluvu. (Einstein)

Slaboch se ochotně poddá kterékoli ideologii, která mu poskytne iluzi síly a moci. (Babler)

Je zbytečné vytýkat svini svinstvo, je to její přirozenost. (Syrovátka)

Poctivá řeč se nekrášlí, krásná řeč zase není poctivá. (Lao-ć)

Svět se stává čím dále horším. Nemůžeš proti tomu dělat nic jiného, než že se ty sám budeš stávat stále lepším a lepším. (Babler)

Mnozí lidé si myslí, že když připustí svou chybu, nemusí ji už napravit. (Ebner - Eschenbachová)

Člověk je nepochybně nejzajímavější tupec, jakého si lze představit. I z těch nejzřejmějších faktů dokáže vyvodit naprosto nesprávné záměry. (Mark Twain)

Hloupost přechází z generace na generaci sama. Vědění je třeba sdělovat. (Grzeszczyk)

Některými věcmi se člověk chlubí, aby se za ně nemusel stydět. (Jean Paul)

Ale jinak je smích útok i obrana. Je to projev převahy i zbraň slabšího. (Karel Čapek)

Zachovej klid, když o tobě vtipkují - a vtipkuj o jiných tak, aby mohli klid zachovat. (Epiktétos)

Nikdy se nevysmívej! Znetvoří ti to tvář i duši. (G. B. Shaw)

Světový názor: zírat tak dlouho, až vidíte stejně jako jiní. (Karalius)

Vypráví-li někdo o chybách třetího, určitě přišel hledat tvoje chyby. (Fišer)

Aby byl člověk oblíben, musí použít jediného prostředku: odít se kůží nejtupějšího hovádka. (Gracián)

Destiny of the Angel

20. května 2009 v 17:53 | Kimbbu |  Hodina poezie
DESTINY OF THE ANGEL

(S věnováním panu Merimies)

The Angel was born from the ashes
and the Moon was high that night.
When he twinkled with his eyelashes
there shone a strange powerful light.

He stood up in the endless pain
and suddenly his faith went low,
the Heaven then let out the rain
and the Cloud started to row.

The Eclipse had come; the Angel's face
reflected all human dispair
on the ground in the Forest, in the Haze
a Nymph was dancing, she was fair.

She was fair in her love,
she loved Everything on the Ground
Her fingers on the strings of the Harp
were sounded all around.

At once it happened, that
he heard her unearthly voice,
she saw his celestial shine
and they lost their hearts for each other.

Afterwards the Ground opened
and took the fairy Lovers in.
There was left no mark of Servant
who would washed the immense Sin.

Otázka víry v České republice

7. května 2009 v 17:37 | Kimbbu |  Mystika a metafyzika
Proč je česká společnost více ateistická než jiné země v Evropě?
Pokud bychom chtěli zjistit, kdy nastal ten zlom a čeští lidé začali kostely považovat spíše za historické památky než zpovědní místa nabízející očistec, museli bychom zavítat hlouběji do minulosti. Snad to všechno vzrostlo v dobách, kdy jsme se dostávali po německou a rakouskou nadvládu. Když se taková malá země stane součástí mnohem většího komplexu, může být snadno přehlíženou či očima ostatních zemí bezvýznamnou. To pak oněm sousedům pranic nezáleží na blahu lidí, kteří se tu snaží vybojovat sobě, nedaříce se, respekt. Jenomže s přibývajícími léty jsou námi manipulující vládci čím dál agresivnější a nenasytnější. Současně s tímto problémem pronikají na naše území víc a více kočovníci z východu. Potulní lidé nepřikládají takový důraz v jistou vedoucí ruku nad svými hlavami, důvěřují spíše svému osudu a své budoucnosti. Vyplňují prázdná místa naší vlasti a vměšují se rovněž do našich životů. Do našich myšlenek se vkrádají pochybnosti, čí tvrzení je věrohodnější. Potom přicházejí rány, které se nedají tak snadno opomenout. Namátkou si vezměme třeba světové války a veškerou hrůzu s tím spojenou. Češi jsou toliko utlačovaní, že opadá jejich zájem o modlitby, které jim v těchto dobách stejně lepší život nezařídí. V některých rodinách je víra utnuta nadobro a další generace tak přicházejí o možnost vyrůstat v jakémsi duchem prodchnutém prostředí. Je zřejmé, že ve svém vlastním životě pak tato vírou netknutá dítka žádná náboženství podporovat nebudou.

Je víra důležitá pro život člověka? V co by měl člověk věřit?
Podle mě je víra pro život velice důležitá. Nedokážu si představit žádného člověka, který by v něco nevěřil. Je jasné, že všichni lidé do svého života Boha a jiné duchovní bytosti nevpustí, nicméně každý si vytvoří svou vlastní představu víry dle svého vkusu. Kdybychom nechovali žádnou víru a veškeré řízení přenechali náhodě, nemuselo by to přinést zrovna nejlepší ovoce. Avšak my věříme, a proto k sobě přitahujeme pozitivní energii, která nám zaručí, že se naše cíle mohou vyplnit. Ten, kdo dovolí, aby ho ovládaly negativní myšlenky a nechává se utápět v depresích, předem svůj život zatracuje.
Nezáleží na tom, jakou víru vyznáváme. Někdo věří v zázrak, jiný ve své vlastní schopnosti, další v pomoc od druhých osob, a takto bychom mohli vyjmenovávat donekonečna. Přesto si myslím, že ať je naše víra jakákoli, v závěru z toho vyjdeme všichni nastejno. Stačí jen věřit a můžeme si být jisti, že nás ta naše víra na holičkách nenechá.

Interview s Crimfall

1. května 2009 v 18:07 | Kimbbu |  Finsko
Probuzení - rozhovor s Jakkem Viitalou z Crimfall (11. března 2009):

Erik Thomas:
Nejdříve nás seznam s obvyklou historií, jak jste se vy tři dali dohromady a vytvořili Crimfall.

Celý nápad, proč vznikli Crimfall, spočíval v mé osobní potřebě vyjádřit sebe. Nehrál jsem v žádné kapele, avšak intenzivně jsem nějakou hledal. Jelikož jsem nenašel žádnou, která by mi připadala dostatečně zajímavá a působivá, poradil mi Mikko, abych si založil svou vlastní. Chvíli trvalo, než jsem se cítil na to skutečně s tím něco udělat. Poté, co jsem složil první verzi "Where Waning Wind Leads", potřeboval jsem dodatečnou pomoc s vokály. Protože Mikko bydlel hned za rohem, požádal jsem ho, jestli by nenapsal nějaké texty a nezavřeštěl mužské pasáže. Potom jsem přemýšlel, jestli mám hledat ještě nějaký další hlas a jestli ano, měl by to být mužský nebo ženský? Pak jsem si vzpomněl, jak jsem slyšel zpívat Helenku v její předešlé kapele Tacere, dostal jsem se blíže k jejich tvorbě a všiml jsem si Helenčiných jedinečných schopností v tisíci různých variacích. Zkusil jsem štěstí a kontaktoval jsem ji e-mailem. Poprvé jsem ji opravdu potkal až na nahrávací poradě v obýváku pro naše demo "Burning Winds". Tímto demem jsme upoutali pozornost nahrávací společnosti Napalm Records a poté, co jsme s nimi uzavřeli smlouvu, stali jsme se oficiálně opravdovou kapelou. Od té doby jsme shromáždili ještě víc lidí a vytvořili základní sestavu. A dnes máme plnou posádku Crimfall potřebnou pro dobytí pódií.

Co vlastně znamená název "Crimfall"?

Původní nápad pro naše pojmenování byl "Grimfall". Znamená to "ponurý podzim". Avšak nevypadalo to tak dobře napsané, proto jsme se rozhodli změnit počáteční písmeno na "C" a takto jsme zachovali původní význam.

Na debutovém albu vám pomohli někteří sezónní členové, jmenovitě například Henri Sorvali (Finntroll/Moonsorrow), jak jste se spojili?

No...byl to totiž můj kamarád. Dělali jsme tato poslední alba (As the Path Unfolds, Tulimyrsky, Ur Jordens Djup) zároveň a přehrávali jsme jeden druhému dřívější demo verze očekávajíce nějakou odezvu. Proto bylo přirozené, že jsem ho požádal, aby mi hrál na basu. Znal už můj materiál a mohl snadno přistoupit na takovou hru, jakou jsem potřeboval.

Pomohlo vašemu albu takové slavné jméno jako Sorvali, nebo vám bylo překážkou?

Henu tu byl jen od toho, aby nám pomohl s pasážemi basové kytary (a klavíru ve skladbě "Aubade"), ale jak jsem si dříve všimnul, komentovali jsme také materiál toho druhého. A samozřejmě, sledování ho při práci mi dalo zkušeností, které nelze vyčíst v žádné knize. Také mě povzbuzoval ve tvoření pro Crimfall.

Jak to děláte na koncertech, když se vaše oficiální sestava skládá z pouhých tří členů? Pomáhají vám sezónní muzikanti a nebo máte v záloze někoho, kdo vám vypomůže kdykoli potřebujete?

Ve skutečnosti jsme měli první vystoupení teprve před pár dny. Náš studiový bicman Janne Jukarainen je s námi nyní na plný úvazek a protože je Henri je příliš zaneprázdněný svými dalšími kapelami, nahradil ho Miska Sipiläinen.

Jelikož pocházíte z finské folkovo-vikinské scény, musíte očekávat jisté srovnávání s kapelami Ensiferum, Finntroll, Turisas, Wintersun, Battlelore a jinými. Jste znepokojení tím, že byste mohli být okamžitě dáni na hromadu s těmito kapelami? Nebo vítáte takové škatulkování?

Tento příběh má dvě strany. Je samozřejmé, že nás lidé budou srovnávat s těmito kapelami a budou očekávat určité věci. Ale poté, co lidé zjistí, že naše tvorba není stejná, jakou vždy poslouchali, může to přinést různé názory. Někteří můžou mít pozitivní přístup, a pro jiné zase nebudeme dostatečně folkoví. To ukáže budoucnost. Ale já se o to nestarám. Nekopírujeme tyto kapely, stejně tak nemůžeš popřít jistý vliv průkopníků tohoto žánru. Dokud budeme dělat vlastní tvorbu, bude tu pro nás zajisté místo.

Proč má Finsko tak bohaté folkové/metalové dědictví?

Opravdu nevím. Možná proto, že jsme se tomu věnovali mnohem déle než například v Německu. Možná proto, že duše této hudby se nachází na chladném severu.

Jak bylo řečeno, jaký máš pocit z folkového/vikinského/pohanského metalu z, řekněme, Kalifornie nebo Jižní Ameriky? Může být na tyto kapely pohlíženo stejně důvěryhodně a může jim být dodáváno stejné množství důvěry jako jiným ze Skandinávie, Ruska, Anglie?

Slyšel jsem jen pár z těchto kapel. Ale pokud můžu říct, zní to stejně přirozeně a čistě jako Festival samby u nás v Helsinkách (našem hlavním městě). Pokud to neproudí přímo v tvé krvi, můžou ti jít spíše některé jiné věci. Nemůžeš se tyto věci naučit pouhým posloucháním a sledováním. (Samozřejmě že když teď takhle odpovídám, můžu právě najít nejlepší folk metalovou kapelu vůbec z Východu...) Avšak nakonec by si lidé měli užívat "svou" muziku. Nezáleží, co říkají ostatní. Když se chtějí věnovat folku nebo sambě, ať jdou do toho!

Cítíte nějaký tlak na pozici folk metalové kapely z Finska, obzvláště z toho stát se uznávanými a úspěšnými jako jsou vaši průkopníci?

Nechci myslet na takové věci, dokud si budu užívat muziky Crimfall. Naše vyprávění právě začalo, takže je těžké říct, co se stane. Zatím šlo všechno dobře, ale jistě se v budoucnu objeví na naší cestě nějaké hrbolky. Tehdy uděláme jen jeden krok a budeme se soustředit na nejbližší budoucnost. Momentálně je naším nejbližším plánem vystupovat živě jak nejvíce to půjde.

S Helenkou Haaparantou v zázemí jste přidali prvky typické pro lesk folkového/viking metalu - jak se vyvažuje, aby stále udržela věci rozpoznatelné pro folk metal, i když přitom využívá svůj
operní hlas bez toho, aniž byste byli kapelou stylizovanou do Nightwish?

Protože nejsem velký fanoušek této operní tvorby, mít Helenku v kapele má hlubší význam. Jak je možné slyšet na albu, je schopná vyzpívat mnoho odlišných stylů. V Crimfall upotřebujeme Helenčinu rockovější stránku. V některých skladbách potřebujeme rovněž tento klasický styl, ale funguje to tu spíše jako efekt navíc než náš směr. Ovšem Mikkovy zabijácké vokály nás odnáší pryč od "ženských metalových" žánrů.

Zdá se, že je tu pěkná rovnováha mezi finskými kapelami využívajícími svůj rodný jazyk a angličtinu - jaké bylo vaše rozhodování pro jazyk celého alba, pokud se jedná o boj mezi "přístupností" a "etnikou"?

Hlavním důvodem, proč jsme si zvolili angličtinu, je fakt, že náš vlastní jazyk nezní tak dobře, když se jím zpívá. Lépe působí v "ječení" (například Moonsorrow), ale když používáme i čisté vokály, nebylo by spravedlivé, aby Helenka zpívala ve finštině. Další důvod je ten, že zpívání mystických a symbolických věci (jak chce Mikko psát naše texty) v našem jazyce připadá finským lidem dost legrační.

Velmi mě zaujaly obrázky na vašich albech - čí je to práce?

Zhotovil je Kris Verwimp, skvělý malíř z Belgie. Namaloval už hodně kousků pro tento žánr. Vážně ti doporučuju zkouknout také jeho ostatní díla.

No jo, samozřejmě, měl jsem poznat jeho práci. Nějaká poslední slova pro čtenáře?

Jestli se nebojíte akordeonu a houslí, a máte uši otevřené trochu odlišným odvětvím tohoto žánru, měli byste vyzkoušet naše album! Doufáme, že se jednoho dne uvidíme na našem turné! Opatrujte se!