Místo zasvěcené nejen severským končinám aneb Manev blir mett før øynene :)
PĚKNĚ VÁS VÍTÁM VE SVÉM KRÁLOVSTVÍ ;D POHODLNĚ SE USAĎTE A ZKOUMEJTE JAK JE LIBO...ČÍM DÉLE, TÍM LÉPE :))) ZDRAVÍ KIMBBU

Leden 2010

Stará dáma vaří jed

17. ledna 2010 v 13:29 | Kimbbu
Tohle je první kniha od Paasilinny, kterou jsem četla, ale moc se mi líbila, tak si určitě brzo přečtu něco dalšího. Stylově bych to označila jednoznačně jako černý humor. Vypráví o 78leté paní plukovníkové Linnee Ravaskové, bývalé ženě finského plukovníka, který zemřel tuším někdy s koncem druhé světové války, na níž se Linnea několikrát ve svých vzpomínkách obrací. Například vzpomíná na bratříčkování se Finska s fašistickým Německem. Kniha se soustředí na několik vzorců, které máme již s touto skandinávskou zemí spojeny: přírodu, sauny, kořalku a násilí plus něco navíc. Hlavní linie pojednává o vztahu staré paní s jejím synovcem Kaukem Nyyssönenem, jemuž je poslední žijící příbuznou. Kaukeho charakter směřuje přímou čarou k pekelným branám, což způsobily jak genetické předpoklady jeho duševně labilní matky, tak špatná výchova, během níž prolezl spoustu dětských domovů a následně polepšoven. Proto na své staré tetě požaduje její měsíční výplatu (na co by stará bába potřebovala tolik peněz) a mnoho dalších laskavostí. Naposled podnikl návštěvu v její chatce v Harmistu se svými dvěma kumpány, Jari Fagerströmem a Perttim Lahtelou. Tři muži, kteří ke kriminalitě nemají daleko, rozhodně své nevybouřené emoce na uzdě nedrží, takže tu vyvedou plno nepěkných věcí, které mi taky nebyly zrovna nejpříjemnější (směřuje to až k týrání zvířat, o menších i větších krádežích nemluvě). Tímto svým chováním svou tetu tak vydeptají, že se rozhodne utéct, předtím ještě na ně zavolá policii, čímž je ještě víc rozlítí. Uchýlí se do bytu svého starého přítele doktora Jaaka Kivista v Helsinkách. Mladíci se rozhodnou, že by nebylo špatné ji zabít a podědit veškerý majetek, o kterém předpokládají, že určitě stojí za tu námahu. Pokusí se o to hned třikrát, a v těchto situacích se dávka černého humoru stupňuje na maximum. Linnea tuší jejich plán, a tak si uvaří hrnec jedu pro svou vlastní potřebu. Rozlije si jej do ampulek, které pak i s injekční stříkačkou nosí pořád při sobě ve svém starém rukávníku. Říká si, že se radši zabije sama vlastním jedem, než aby padla do rukou těmto zlovolným mužům. Jak to tak bývá, na dávku pro ni nikdy nevystačí, vždycky skončí neuvěřitelným způsobem v těle někoho jiného. Hádanka: Koho asi tak zabije?
Linnea se dožívá 96 let, její nepřátelé už v té době leží dávno pod zemí nebo i někde jinde.

Ukázka:
Když se Pertti Lahtela, Jari Fagerström a Kauko Nyyssönen dostali do pekla, znovu navázali kontakty. V novém působišti byli nuceni žít ve strašlivých podmínkách: očekávala se od nich vyčerpávající, jednotvárná nucená práce, byť podle přesvědčení našich výtečníků to byla práce naprosto zbytečná.
Zahořklí a pomstychtiví, založili kumpáni pekelné bratrstvo, které čekalo na smrt Linney Ravaskové a opětovné shledání s touto pozoruhodnou dámou. Z celého srdce doufali, že Linnea neuprchne před jejich pomstou do nebe.
Jejich přání bylo vyslyšeno. Když nastal její čas, byla i paní plukovníková Linnea Ravasková poslána do pekla, kde ostatně končí všichni zemřelí příslušníci odpadlických a pohanských ugrofinských národů a kmenů.
Krvavá pomsta se přesto neuskutečnila, neboť Linneu v pekle chránili doktor medicíny Jaako Kivistö, plukovník Rainer Ravaska a jeho dlouholetý důvěrný přítel, sám Vrchní Satanáš.
Jeden větší gentleman než druhý. Dáma je dámou i v pekle.

A tomu se mám smát?

17. ledna 2010 v 12:24 | Kimbbu
Hugleikur Dagsson je z Islandu. V zimě svítí na Islandu slunce jen tři hodiny denně. V létě na Islandu slunce vůbec nezapadá. Islandský národní nápoj se jmenuje erná smrt". Islandské národní jídlo je shnilé žraločí maso. Na Islandu je tato kniha kultovním bestsellerem.
Měli byste se sami sebe zeptat: A TOMU SE MÁM SMÁT?

Tato slova ze zadní obálky jsou nutná k pochopení, proč se kniha nese v takovém duchu. Některé může pohoršit, ale jsem se u dost dobře pobavila. Musím však uznat, že některé věci byly na mě až příliš. Jedná se o knihu plnou malovaných vtipů islandského humoru (drsné podmínky přinášejí mnohem drsnější humor), na jejíž přečtení mi stačila ranní cesta do školy; přestože čí na 180 stran, moc textu nenabízí. Ale je to po všech stránkách příjemné zpestření, něco takového jen tak neuvidíte. Celou knížku otevírá prolog, který napsal jistý elektrikář, o čemž vypovídá také jeho vyjadřovací prostředek, ale myslím, že se to ke stylu celé knihy více než hodí. Po tomhle už začínají samotné vtipy, které se táhnou až do poslední stránky. Týká se to pocitů, názorů a vztahů lidí různých věkových kategorií, od domácího násilí, přes incest, sebevraždy, zneužívání, a notné dávky černého humoru. Můžu už jen uvést malou ukázku, a protože je obrázkům přikládán znač důraz, pokusím se to přemalovat. Obrázky jsou opravdu namalované tímto stylem a je tam mnoho záměrných chyb. Všechny děti jsou oproti dospělým takoví červíčkovití trpaslíčci, že mi jich bylo často líto, když se na ně něco chystalo.


Einar Már Guðmundsson

11. ledna 2010 v 19:12
Andělé všehomíra (Englar alheimsins) - 1993

Hugleikur Dagsson

11. ledna 2010 v 19:10
A tomu se mám smát? (Should You Be Laughing At This?) - 2006
A to je nějaký vtip? (Is This Some Kind of Joke?) - 2008

Finsko (Suomi)

11. ledna 2010 v 19:06 Severská literatura
Johanna Sinisalo
Sofi Oksanen
Anna-Leena Härkönen
Leena Lehtolainen
Asko Sahlberg
Juha Seppälä
Anja Snellman
Hannu Raittila
Daniel Katz
Frans Eemil Sillanpää


Arto Paasilinna

11. ledna 2010 v 19:03
Stará dáma vaří jed (Suloinen myrkynkeittäjä) - 1988
Zajícův rok (Jäniksen vuosi) - 1975

Ingvar Ambjørnsen

11. ledna 2010 v 19:00
Elling - Pokrevní bratři (Brødre i blodet) - 1996

Norsko

11. ledna 2010 v 18:56 Severská literatura
Kjell Askildsen
Lars Saabye Christensen
Erlend Loe
Hanne Ørstavik
Jostein Gaarder

Henrik Ibsen

11. ledna 2010 v 18:55
Peer Gynt - 1867
Nora - Domeček pro panenky (Et Dukkehjem) - 1879


Aki Kaurismäki

11. ledna 2010 v 18:45
Smlouva s vrahem (I Hired a Contract Killer) - 1990
Muž bez minulosti (Mies vailla menneisyyttä) - 2002

Lars von Trier

11. ledna 2010 v 18:42
Nocturne - 1980
Prvek zločinu (Forbrydelsens element) - 1984
Evropa (Europa) - 1991
Prolomit vlny (Breaking the Waves) - 1996
Idioti (Idioterne) - 1998
Dogville - 2003
Manderlay - 2005
Kdo je tady ředitel? (Direktøren for det hele) - 2006


Lasse Hallström

11. ledna 2010 v 18:38
Co žere Gilberta Grapea (What's Eating Gilbert Grape) - 1993
Čokoláda (Chocolat) - 2000
Žít po svém (An Unfinished Life) - 2005


Ingmar Bergman

11. ledna 2010 v 18:26
Léto s Monikou (Sommaren med Monika) - 1953
Úsměvy letní noci (Sommarnattens leende) - 1955
Mlčení (Tystnaden) - 1957
Lesní jahody (Smultronstället) - 1957
Sedmá pečeť (Det sjunde inseglet) - 1957
Pramen panny (Jungfrukällan) - 1960
Jako v zrcadle (Sasom i en spegel) - 1961
Hosté večeře Páně (Nattvardsgästerna) - 1962
Šepoty a výkřiky (Viskningar och rop) - 1972
Podzimní sonáta (Höstsonaten) - 1978
Fanny a Alexander (Fanny och Alexander) - 1982

Ein Mädchen, das...

8. ledna 2010 v 17:56 | Kimbbu |  Auf Deutsch
Der Titel des Buches ist "La petite fille qui aimait trop les allumettes" ("Ein Mädchen, das Zündhölzer geliebt hat"). Der Autor, der der kanadische Franzose ist, heisst Gaétan Soucy. Der Academia Verlag hat das Buch in 2003 geöffentlicht.

Es ist eine Novelle, die von zwei Brüder handelt. Ihrer Vater hat sich erhängt und sie möchten ihn begraben, aber sie haben keinen Sarg. Der klügere Bruder geht in die Stadt den Sarg zu beschaffen. In der Stadt erfährt er, dass er in der Tat eine Mädchen ist. Die Geschichte ist sehr kompliziert und verzwickt, aber die meisten Punkte sich am Ende aufklären. Es bleibt offen.

Diese Still heisst magische Realismus, es geht zwischen den Traum und die Realität vor.

Das Buch gefällt mir sehr gut. Am meisten hat mir gefallen, dass das Buch aus Sicht des Bruder-Mädchen geschrieben ist, so es bringt alle seine Gefühle. Es ist sehr realistisch und hat viele bemerkenswerte Gedanken. Ich kann das Buch wirklich sehr empfehlen.

(česky vyšlo jako: O holčičce, co si ráda hrála se sirkami, 2003, Academia, 182 stran, překl. Kateřina Vinšová)

My Future

8. ledna 2010 v 17:45 | Kimbbu |  Essays (AND SO ON:D)
I have not had an idea about my future for a long time or had completely different plans for my life, however, as the time goes on, I am becoming more and more certain about it. In recent years, I have started to take interest in new things. During my studies at grammar school I have evidently grown up in a mental way. I used to hate telling about my future, because I just did not know any further details. At this time, I have such an idea which is certainly not the last.

Regarding my further education, I wanted to study Psychology, but since I have attended the course of Psychology, I have found that it would not be the best choice for me and made up my mind. This year I am going to apply for a college, probably Humanitarian Works in Olomouc or the College of Tourism in Uničov. After a year or two, I would like to apply for the University of Brno or Prague where is possible to study Scandinavian Philology. I cannot apply there now, because this department is opened only every third year. Then I want to learn to play the piano properly. I would really like to visit some places in the world, such as Iceland, Norway, Finland, the Middle East, India and many others. Most of them are too far, so much money is needed.

And what about the distant future? I am hoping to find a job which I will enjoy and which will not take me all my time. I would like to have a few cats and dogs because I love animals. I look forward to having my own little household. I am not sure if I want to live here in the Czech Republic or abroad. I do not long for my own chidren, I would rather adopt some children who do not have their own home.

In general, I will be happy to understand the mysteries of eastern philosophy and religion and enjoy colourful life. I am hoping to spend as much time as possible with my family and friends so that I could enjoy their presence. I prefer being poor and happy than being rich and solitary. I am certain about the existence of Destiny so I will see what will happen.